Vánoční Štěstíčka

...s hlubokým klidem, vpleteným do každého kořínku 🌳

Na Vánoce 2024 jsme vypravili za rodinou, tentokrát do Británie. Kdo mě zná těžko překvapí, že nejdéle mi trvalo vybrat si a zabalit cestovní drátkování. Jaké kameny s sebou, abych se vešla do váhového limitu, a zároveň mohla na místě vybírat podle intuice? Po delším rozvažování jsem oprášila myšlenku miniaturních Stromečků Štěstí, zvládla se i s drátky a dárky vejít do 10kg (!), a mohli jsme vyrazit na letiště.

Ačkoliv cestuji letadlem od dětství, pro AT to byl první let v životě. I já jsem si s pokorou uvědomila, že během pár let se procesy na letištích trochu změnily... Nicméně jsme jsme zvládli s úsměvem. Let byl až na drobné turbulence poklidný, kochali se výhledem na mraky, takže krom občasného povídání bylo dost časui  na Stromečky 😇

Co mě překvapilo nejvíc, jsou - jak je zmíněno v Pulp fiction - ty drobné rozdíly. Britské Vánoce jsou prostě trochu jiné. Během 24. 12. se vlastně neděje vůbec nic. Trocha povídání, společné jídlo, procházka, prostě běžný den. Rodina ochotně vycházela vstříc mému nadšení do kamenů a upravovala podle toho cíle společných procházek. Nejběžnějším místním kamenem zde byl pazourek (více o něm v Době pazourkové) různých barech a velikostí. Samozřejmě, hned první ulovený pazourek mi pod rukama rozkvetl a dal vzniknout Síle Pravěku..

Na zkameněliny, které se v pazourku často nacházejí, jsme tentokrát štěstí neměli. Tak jsme se kochali alespoň pokladem rodinné sbírky, krásně zachovalou pazourkovou ježovkou.

Celý den i Štědrý večer byl klidný a zcela bez (pro nás samozřejmého) stresu. A ačkoliv jsme čekali, kdy začnou ty honičky, nervozita a napětí, i Štědrý den 25. 12. plynul s lehkostí a smíchem.

Místo snídaně jsme u stromečku uzobávali jednohubky, po rozdání dárků hráli hry a občas vypomohli u přípravy obědového krocana. Hlavní jídlo dne je oběd (několik dalších dní je krocan součástí každého jídla), které se zahajuje otevíráním tzv. crackers - papírových "bonbónků", které v sobě vždy mají nějaký dáreček, papírovou korunu, a kartičku s vtipem a typem na společnou hru. Crackers se otevírají tak, že všichni přítomní chytí bonbonek svého souseda (asi z bezpečnostních důvodů jsou ruce zkřížené před tělem) a na odpočítání se co nejsilněji trhne. Předpokládá se, že každému zůstane v ruce aspoň jeden dáreček. Některé je sice třeba hledat pod stolem, což doprovází hromada smíchu. Po korunovaci všech přítomných se, již poklidně, pokračuje v jídle a povídání.

Celkově se nám tyto Vánoce zapsaly do života hlubokým klidem a uvědoměním, co je na rodinných oslavách to opravdu důležité. Kéž nám to připomínají i Vánoční Štěstíčka, do kterých jsme celý pobyt tyto pocity a prožitky vplétali...

Odjíždíme s hlubokou vděčností, láskou a mnoha nádhernými vzpomínkami...

 

S přáním pohodových svátků a rodinných oslav,

AR🍀AT

 

Aktualizováno 31.12.2024